pátek 16. února 2018

Arašídové sušenky - klasická verze / peanut butter cookies

Sušenky z arašídového másla jsem chtěla vyzkoušet už hodně dlouho. Vždycky jsem si koupila velkou pixlu burákového másla, přinesla jí domů a říkala si, že z ní něco upeču... A třeba po týdnu se rozhodla, že jdu na to, otevřela pixlu a tam tak 50 g... Zdá se, že v naší domácnosti arašídové máslo zazračně sublimuje... Nebo spíš se po lžičkách přemísťuje do nejmenovaných úst... No každopádně tentokrát se mi povedlo máslo uchránit a urychleně z něj něco upéct! A díky tomu vám přináším recept, který chutnal hlavně dětem - klasické arašídové sušenky s podílem klasického másla.








sobota 10. února 2018

Pražský koláč

Znáte pražské koláče? Kynuté těsto z majolky (netřeba se toho bát, majolka je jen olej a žloutek přeci:o) Navíc díky majolce jsou bochánky krásně vláčné) plněné pudinkovým krémem a posypané drobenkou.  Já ho poprvé ochutnala kdysi dávno v mé oblíbené pekárně a následně ho objevila ve druhé kuchařce Romana Vaňka a vyzkoušela. U prvního pokusu mi bylo jasné, že budu muset "ladit":o)) Krému je z původního množství surovin strašně moc, drobenka vůbec nedrobila a taky jí bylo moc a místo původních dvou velkých koláčů jsem raději udělala malé 30g koláčky, které se lépe konzumovaly. Tady máte  upravený recept, který vyhovuje mně.



pondělí 29. ledna 2018

Jablečný chlebíček / chlebíček z jablečného pyré

Když jsem viděla únorový Apetit, hned mě zaujaly recepty s jablečným pyré (a nejen proto, že letos máme jablek habakuk a už nevím, co s nimi:o)), navíc jablečné máslo z pomalého hrnce je skvělá věc, ale udělala jsem ho fakt hodně, tak není na škodu ho spotřebovat naráz trochu větší množství, no ne? A tak jsem vybrala recept na jablečný chlebíček a prvně ho upekla jako menší bábovku a podruhé  už jako chlebíček. A abych se přiznala, tak je to fakt dobrota. Lehce kořeněný, báječně nadýchaný a přesto velmi vláčný. Nedovedu si představit, že by někomu nechutnal.

Recept je původně psán jako hrnkový a vy víte, jak moc to nemám ráda, takže jsem ho nejen pro sebe hezky převážila a přepsala i do gramážové podoby. A pokud nemáte jablečné máslo, nesmutněte, použít se dá dětská přesnídávka (a ta se dá koupit v každém obchodě s potravinami) a nebo si uvařte jablečné pyré podle návodu na začátku receptu.




pondělí 22. ledna 2018

Jablečné máslo (apple butter) z pomalého hrnce

Původně jsem hledala na pinterestu inspiraci na nový jablečný koláč a nakonec mě zaujal recept na husté pyré z jablek z pomalého hrnce. Jelikož máme jablek fakt hodně a nestíháme je jíst jen tak a v pomalém hrnci jsem zatím dělala jen slané věci, musela jsem ho vyzkoušet. A povedlo se na výbornou! Dětem moc chutná a během chvíle jsme snědli už 3 skleničky:o)

Nečekejte konzitenci jako máslo, já jsem jen zachovala původní název. Jedná se prostě o husté pyré, které jde třeba namazat na chleba, ale zároveň zamíchat do jogurtu a určitě by se dalo použít jako náplň do koláče (ale tady bych zvážíla zahuštění ještě škrobem).

Uvedené množství je dělané na velkou nádobu pomalého hrnce o objemu 5,7 l. Pokud máte menší nádobu, upůsobte tomu i množství použitých jablek. Do mého hrnce se ty jablka v syrovém stavu vešly tak akorát.





středa 17. ledna 2018

Rajská omáčka s masovými kuličkami

Vždycky, když děti nechtějí moc jíst (většinou při nebo po nemoci), vím, že jim chuť 100% spraví rajská omáčka. Stejně jako já ji prostě milují a během chvíle vymetou talíře do poslední kapičky. Ideálně s těstovinami (ty dětem chutnají nejvíc, kolínka forever), i když já pro sebe obvykle volím basmati rýži, neboť je dietnější a taky mi prostě víc chutná:o)

Každý tu svou rajskou vaří podle sebe, já jsem se k té ideální variantě prokousávala dlouho a přes nespočet pokusů. Zkoušela jsem jen z rajčat a nebo jen z protlaku, jednou i bez vývaru jen z vody, ale ta nejlepší, u které jsem zůstala obsahuje všechno - vývar, rajčata i protlak - pak jsou ty chutě přesně tak, jak mají být.

Rajskou dělám v 99 případech ze 100 s kouličkami z mletého masa. Děti je mají raději než plátek hovězího a je s tím o trochu méně práce:o) V receptu pak uvádím, jak ochutit hovězí i drůbězí variantu.










úterý 19. prosince 2017

Houbovník na sladko

Dnes vám přináším recept na tradiční vánoční pokrm, který přinesl do naší rodiny můj manžel. V Podkrkonoší je houbovník naprostou tradicí a jí se skoro ve všech rodinách. Ve většině případů ale naslano. V rodině mého muže se však dělá houbovník na sladko. Ano houby a cukr, čtete správně. I já se té kombinaci dost divila a zprvu to odmítla i ochutnat (i proto, že houby v podstatě nejím), ale nakonec jsem se nechala přesvědčit a ochutnala.. A ono to vůbec nebylo špatné! Dokonce je to dobré až tak, že jsme si tuhle tradici zavedli i u nás doma v Praze a houbovník peče manžel každý rok a je prvním chodem naší sváteční večeře. A abyste si nemysleli, že je sladký houbovník specialitou jen rodiny mého muže, tak se peče na Vánoce i u mého bratra, který si vzal ženu z Prahy, ale jedna větev jejích prarodičů pochází ze stejné oblasti jako rodina mého muže. Je to velmi milá náhoda, že jsme se oba dostali do rodiny se sladkým houbovníkem:o))

Recept pochází z kraje, který v minulosti nebyl zrovna bohatý a zpracovávalo se všechno, neplýtvalo se. Takže tenhle recept je už na první pohled trochu "zbytkový" - podle mého názoru vznikl tak trochu omylem, když se stalo, že vánočka ztvrdla a hospodyně přemýšlela, co s ní a zkusila kousek od všeho, co měla doma:o)

Dle tradice z manželovy rodiny se houbovník jí z jednoho pekáče - strávnící se střídají (začíná nejstarší u stolu), jedí každý svou lžící a provrtávají si svou cestičku k ostatním (ano, ano, je v tom samozřejmě symbolika). Když se cesty propojí, může se přejít na další chod.


pondělí 18. prosince 2017

Vánočka z kynutého těsta

Přiznám se bez mučení - vánočku jsem pletla a pekla prvně v životě. Důvod je jednoduchý - obvykle jí totiž peče moje maminka a dává nám ji 25.12., když k nim dojedeme na návštěvu. Nechtěla jsem jí tuhle tradici brát a tak jsem se zatím do vánočky nikdy nepouštěla. Letos však nemoc celé rodiny překazila jakékoliv plány a my zůstali na celé svátky zavření doma, bez vyhlídky na jakékoliv výlety dřív než kolem Silvestra. A tak nezbývalo než se o vánočku pokusit. Recept na těsto byl jasný hned, použila jsem osvědčenou kuchařku od Vaňka, protože těsto se shoduje s tím na mazanec, který jsem už dvakrát s úspěchem pekla. Pak ale nastalo dilema, jak vánočku uplést. Moje mamka dělá patrovou a pamatuju si, že každoročně řešila, kam všude napíchat párátka a jak péct, aby jí jednotlivá patra nesjela. Do těhle pokusů se mi nechtělo a tak jsem hledala, jak jinak na vánočku a zkusila jí uplést ze šesti pramenů. Video jsem viděla asi 4x za sebou (na youtube je jich spousta, já použila tohle, ale třeba toto se zdá taky použitelné a možná srozumitelnější:o)), ale dokud jsem si to nevyzkoušela, nechápala jsem:o) I tak mi při pletení muž pouštěl video po kouskách a čekal, až upletu, co je potřeba. U druhé vánočky jsem si už byla jistější a výsledek je super! Vánočka vypadá líp (líbí se mi tvarově víc než patrová), nikam neujíždí a smotaná je taky rychleji. Tak se toho nebojte a motejte, je to jednodušší, než to na první pohled vypadá:o)


neděle 17. prosince 2017

Vanilkové rohlíčky

Vanilkové rohlíčky jsou základem skoro každé vánoční tabule. Každý je dělá jinak, každý má recept na ty svoje nejlepší, každý je peče z jiných ořechů. Mně nejvíc chutnají mandlové.





sobota 2. prosince 2017

Jablkovo-ořechová buchta

Občas se stane, že mi nějaká kamarádka a nebo i fanoušek pošle tip na recept, který mu chutnal a který mám zkusit i já. Tahle situace nastala v úterý večer, když mi kamarádka Lucka (tímto jí moc děkuji) poslala recept na přirozeně bezlaktozovou buchtu, kam se vejde spousta jablek, je rychlá a ještě dobrá. Takže jsem jí do dvou hodin upekla (a spotřebovala většinu strupatých jablek, které jsem doma našla) a uznala, že je fakt dobrá a dost jednoduchá. Oproti originálu jsem ubrala dost cukru a servírování vylepšila o zakysanou smetanu (bezlaktozovou samozřejmě) - ta se totiž k jablečno-skořicové chuti parádně hodí.




čtvrtek 30. listopadu 2017

Recenze: Kuchařka Andrey Motlíkové, V kuchyni vždy otevřeno...

Andrea Motlíková z blogu V kuchyni vždy otevřeno vydala nedávno svou kuchařku a oslovila mě, jestli bych na kuchařku nenapsala recenzi. Varovala jsem ji, že budu upřímná, ale nezalekla se a dál si na svém trvala. A tak si nyní můžete přečíst, jaká kuchařka je a jak se na ní koukám já svýma kritickýma očima.