Mrkvová roláda / carrotcake roll

S koncem prázdnin na mě dýchl podzim a já dostala chuť na trochu jiné dezerty než ovocné (ovšem období jablečných koláčů ještě přijde, to nemám strach:o)). V týdnu jsem si říkala že bych si dala mrkvový dort, ale ne celý, spíš nějaký poloviční, nebo nějakou jeho variantu a v tu chvíli mě to napadlo - mrkvová roláda! A upletla jsem si na sebe trochu bič, protože fakt nelze vzít rozpis na těsto na mrkvový dort a očekávat, že bude fungovat i v roládě. A převzít cizí recept jsem taky nechtěla, protože ten můj mrkváč mi prostě chutná nejvíc (z těch zkoušených). Nakonec jsem roládu pekla 3x, než jsem vychytala správnou konzistenci i chuť těsta (krém byl jednoduchý, ten se z původního receptu dal použít) a tady máte recept.

Coleslaw

Sponzorováno

Salát coleslaw je světově známý zelný salát, který se dá konzumovat v podstatě celý rok (nebo alespoň v té části roku, kdy jde bez problémů sehnat dobré zelí). Klasická varianta se dělá ze zelí bílého, ale dobře chutná (a zajímavěji vypadá) i ze zelí červeného. Variantu, kterou vidíte na fotkách, jsem připravila z kombinace bílého a červeného zelí a ta fialová barva hezky dokresluje nastupující podzim (nebo aspoň babí léto), který dorazil i k nám.

Coleslaw jsem letos dělala hodně v létě, kdy se hodil jako příloha ke grilování a nebo jako náplň do tortil (společně s masem) na výlety a pikniky. Ale užijete si ho i teď buď do těch tortil a nebo jako přílohový salát k hlavnímu jídlu, kde třeba chybí dostatek zeleniny. Je neuvěřitelně zdravý, dobrý a dietní (pokud to nepřeženete s porcí majonézy při finálním dochucení). Návrhy na dochucení jsou popsány na konci receptu. Já jsem postupně ozkoušela různé přípavy zálivky a přidávání další zeleniny a nakonec skončila na poměrně jednoduché variantě, kterou vám nyní předkládám.

Recept na coleslaw jsem vytvořila ve spolupráci s Bzeneckým octem - konkrétně jsem použila jejich jablečný ocet, který se z mých zkušeností pro zelný salát hodí nejvíce.

Tzatziki

Když jsem před lety jezdila do Řecka, neměla jsem ještě intoleranci laktozy, takže jsem se doslova cpala řeckou klasikou - tzatziki. Kde podávali (takže všude), tam jsem si ho objednávala.  Do Řecka jsem se pěkných pár let už nepodívala a navíc si pořídila tu intoleranci, ale na tzatziki jsem nezanevřela a dělám si je doma - každé léto a letos zvlášť často.  Ideální surovinou jsou okurky hadovky a hustý řecký jogurt. Ten se bohužel v ČR v bezlaktozové formě neprodává a tak holt volím zakysanou smetanu a rozdíl v chuti téměř nepoznáte. Pokud patříte k lidem, kteří nesnáší kopr, vynechte ho, ale tzatziki nebudou mít tu správnou chuť:o) Někdy se v receptech vyskytuje ještě citronová šťáva, ale já ji nedávám, zakysanka dodá správnou kyselost tomuhle salátu a není potřeba jí zvyšovat (resp. mně takhle chutnají tzatziki nejvíc). A pokud vám nedělá dobře syrový česnek, vřele doporučuji sušený.

Cuketové placky

Každý rok v létě nám někdo nabízí cukety a já jsem za to vděčná. Mám ráda i ty obří přerostlé kusy, které v obchodě skoro neseženete. Cuketa je totiž hodně dietní a dá se s ní celkem pěkně kouzlit:o) Nejčastěji z nich děláme cuketový nákyp, přidáváme do zeleninové směsi pod maso nebo jen tak a různě jsme je zkoušeli míchat se strouhanýma bramborama a dělali z nich bramboráky. Letos jsem konečně pokořila náročný úkol - vychytat chuť i konzitenci cuketových placek tak, aby obsahovaly co nejméně mouky a zároveň se s nimi dobře pracovalo (a šlo je opékat).

Recept je psaný na základní množství jedné střední cukety a váha cukety je myšlena v surovém stavu - neloupaná, nevydlabaná. Je mi jasné, že každá cuketa je jinak velká a těžká a občas člověk musí experimentovat, ale věřím, že když se budete držet poměrů a cuketu opravdu pečlivě vyždímáte, placičky se povedou! Z oné jedné cukety uděláte asi 10 placek, které vidíte na fotce. 3 takovéto placky jsou plnohodnotná příloha k hlavnímu jídlu (teda alespoň pro ženu).

(Ne)sojová omáčka

Sponzorováno

Dneska vám přináším recept na sojovou omáčku, která je zcela bez soji. Ano, čtete dobře... Přináším recept na surovinu, která se tváří, že je něco, co není. Než začnete vrtět hlavou a říkat si, že jsem se zbláznila, koukněte se na to trochu jiným pohledem. Třeba pohledem člověka, který si čas od času rád dá něco, kde je trochu sojové omáčky, ale na soju je alergický, a tak mu zbývá si buď dopřát tu klasickou sojovku a pak trpět (i dva dny) a nebo si doma připravit omáčku, která se chutí podobá té originální a může si jí dát bez obav o své zažívání (nebo před nepříjemnými nebo nebezpečnými projevy). A tato omáčka není řešením jen pro alergiky na soju, ale i pro celiaky, protože je přirozeně bezlepková.

Recept vznikl ve spolupráci s Bzeneckým octem a použila jsem v něm hned dva jejich kousky - jablečný ocet a balsamico.

Tvarohové řezy s blumami (nebo švestkami, meruňkami)

Letos všechno zraje dřív než obvykle a tak jsme si teď na konci července přivezli z víkendu zralé až přezrálé blumy (teda v Podkrkonoší se jim říká ryngle). Teplota v pražském bytě byla sice asi 28°C, ale ty blumy chtěly fakt zpracovat a já stejně měla chuť péct (protože jsem naposledy pekla před týdnem a to je u mě dlouhá doba), takže to dopadlo mým obvyklým postupem - kouknu do lednice a něco z toho vymyslím. A že je takový hic, chce to nějaký lehký, vláčný a chladivý dezert. A vznikly z toho tyhle tvarohové řezy, které jsou navíc přirozeně bezlepkové.

Do těsta se krom zmíněných blum hodí i ostatní peckovice - meruňky, švestky, klidně i nektarinky nebo broskve, nebála bych se experimentovat. 

Jelikož v sobě koláč nemá žádnou mouku, jen hodně tvarohu, trochu špatně se vyndavá z plechu, ale je lehký a osvěžující, že za to opravdu stojí! Navíc tvaroh jsou bílkoviny a vajíčka jakbysmet, takže po něm budete svalnatí jako Pepek Námořník! No.. to možná přeháním, ale určitě si pochutnáte:o)

Letní dort s vanilkovým korpusem a tvarohovým krémem

Blížila se druhá oslava dceřiných narozenin (tentokrát s prarodičema na vsi) a já byla přesvědčená, že zopakuju dort z oslavy první (ten, který jsem málem jedla sama, protože díky nemoci z oslavy nebylo nic a děti schvácené horečkami neměly chuť k jídlu). Pak ale kolega z práce přinesl na ochutnání svůj svatební dort, jehož korpus mě moc zaujal a jelikož byl k dispozici recept, bylo rozhodnuto!

Korpus není klasický piškot, ale kombinuje podmáslí / kefír, vejce a vanilku a tyhle ingredience dohromady jsou moc dobré a chutí připomínají kefírové lívance! Když jsem tedy přemýšlela, jaký krém použít, vzpomněla jsem si, co mi na lívancích chutná nejvíc. Marmeláda a tvaroh! Takže korpus je potřený marmeládou a krém jsem si "vypůjčila" z míša řezů. Ale tomuhle dortu bude slušet i krém z mascarpone a šlehačky a nebo se jedno patro dá potřít jen marmeládou. Na ozdobu použijte, co doma najdete, čerstvé ovoce ze zahrádky (případně stánku, když nemáte zahrádku) mu sluší nejvíce. Já použila domácí jahody, rybíz, borůvky a meduňku (kdo má raději mátu, použije klidně tu). A pokud toho ovoce máte dost, nacpěte ho klidně i dovnitř:o) 

Ještě mám poznámku k těm vejcím - tentokrát jsem dle původního rozpisu použila u vajec gramáž, což je trochu nezvyk, ale vysvětlím. V originále je použito asi 7 velký bílků, což jsem neměla a jelikož jsem neměla čas spotřebovat žloutky, nakombinovala jsem, co bylo doma - nějaké bílky a pár celý vajec. Gramáž jsem dodržela podle rozpisu a vše fungovalo, jak má. Takže postupujte stejně - máte-li bílky, postačí vám a budou fungovat, nemáte-li, použijte celá vejce:o)

Linecký koláč plný tvarohu se švestkami / meruňkami a drobenkou

V neděli večer jsme se vrátili z dovolené a doma to vypadalo jak u snědeného krámu. V pondělí dopoledne jsem stihla jen nákup na farmářských trzích, takže jsem se zásobila ovocem a zeleninou, ale to bylo vše. Jelikož potřeba domácího koláče k odpolední kávě byla silná, prohrabala jsem vybílenou lednici a našla jen vejce, máslo a tvarohy, kterým se blížila doba spotřeby. A tak vznikl tenhle koláč - povstal z nouze, ale chuťově nuzný rozhodně není. Linecké těsto, na něm vrstva tvarohu doplněná o švestky a skořicovou drobenku. Tak trochu variace na kynutý koláč se švestkami, ale bez kynutého těsta a s větším množstvím tvarohu.

Edit po 14 dnech: koláč je tak dobrý a u nás doma má obří úspěch, že ho peču už popáté! Zkoušela jsem malinko experimentovat a pokud chcete jemnější chuť náplně (ale zároveň tučnější výsledek), použijte místo jednoho tvarohu mascarpone.

Po nějakém čase dodávám další edit - pokud nemáte švestky, ale meruňky, koláč je skvělý i s nimi!

Nahatý dort s kakaovým korpusem a tvarohovým krémem

Tenhle dort byl vlastně nouzovka, aby dceři nebylo líto, že se domácí oslava jejích narozenin kvůli nemoci ruší. Nákupy jsem zrušila a nahlédla do lednice, co tam je, a vznikl z toho jednoduchý a vlastně dost obyčejný dort s kakaovým piškotem a krémem z tvarohu. A víte, jak se říká, že méně je někdy více a krása je v obyčených věcech? Tak o tomhle dortu to platí 100%. Zvládne ho opravdu každý, suroviny budete mít za 90% doma a každý tvarohový nadšenec ho bude milovat.

Lze ho kombinovat i s ovocnýma náplněma - dobré do něj jsou jahody, maliny, borůvky nebo rybíz všeho druhu.

A ty makronky nejsou součástí receptu, ty pekla Štěpánka z Tasty life a měly být součástí oslavy:o)

Tvarožník s jahodami

Další z receptů na jahodové dezerty je tu. Když jsem viděla tento sernik u Maryny, věděla jsem, že budu muset něco podobného určitě vyzkoušet. Krém jsem udělala stejně, jen z tučného tvarohu z vaničky a jelikož neholduji sušenkovým základům u pečených koláčů, těsto jsem udělala svoje. Výsledek je krásně lehký, nepřeslazený, od jahod příjemně nakyslý. Ideální na osvěžení do nadcházejících horkých dnů.

A pokud zatím nejsou jahody, ale rebarbora už ano, zkuste to s ní. A nebo se švestkami! Viz konec receptu.

Recept tu už nějakou dobu visí, jen jsem ho přefotila, aby měl po 4 letech hezčí prezentaci:o)