Marmelády dělá pro nás obvykle má tchýně (a má je výborné), takže mě upřímně moc nelákalo se do zavařování pouštět, ale lidi se mění a na mě mají velký vliv mé děti. Asi před 2 roky si syn nasbíral sám košík třešní a toužil z nich uvařit marmeládu. Tenkrát mu byly 4 roky a já chtěla, aby marmeláda byla co "nejčistší", tak jsme k třešním natrhali trochu rybízu (aka přírodního pektinu), ovoce povařili, přidali cukr a nalili do skleniček (dohromady jich bylo asi 5) . Džem z toho byl poctivý, dobrý a ty zářící dětské oči, když si ho pak syn dával do jogurtu a nebo na chleba, ty stály za to! Letos si zas nasbíral pampelišky a já mu svařila pampeliškový "med" a on si ho fakt každé ráno maže na chleba s máslem a hrozně mu chutná.. Prostě mi ukázal, že i já bych měla něco občas zavařit!
A tak jsem si letos řekla, že nějakou marmeládu s trochu netradiční chutí zkusím uvařit. Loni mi švagrová Péťa věnovala skleničku jahodové marmelády s vanilkou a byla fakt skvělá, takže volba byla jasná, uvařím něco podobného. První zkušební dávka z menšího množství byla skvělá, a tak jsem nelenila a udělala další kousky ze 4 kil.. Gelfix jsem nechala stranou a do marmelády přidala přírodní citrusový pektin a díky instagramu mi napsal pán z
Mlsného Filipa a poradil mi, jak džemy zavařit v troubě a zajistit tak, že vydrží opravdu dlouho a plísně nehrozí! A na našem místním trhu jsem dostala osobní konzultaci od paní z
Marmeládového mlýna, od které kupujeme džemy nejčastěji, když zrovna nemáme od babičky. Oběma moc děkuji a dvě skleničky hodlám dát do sklepa s nálepkou, že se mají otevřít až na jaře 2019 :o)
